O dva roky starší a zkušenější
Jednou mi někdo polechtá ego slovy "btw. vážně hezky píšeš, jednou bych taky chtěla takhle psát" a hned si myslím, že se ze mě stává spisovatelka. Ideálně taková, která píše lehkým a vtipným stylem o životě se svým manželem a psem. No, manžela už mám. Teď jen to štěně. ..... Čím jsem starší, tím víc si uvědomuju, jak stárnu. Jak se mi dělají vrásky kolem očí i úst a faldík na břiše. Jak víc přemýšlím o tom, co svému tělu dávám. Třeba k obědu jsem mu dala tofu se spoustou čerstvé zeleniny. A k večeři kuřecí tlačenku s cibulí. Chce to balanc, chápeš. A tak jdu v rámci rovnováhy pokračovat v diplomce. A nebo nejdu? Je to těžké, protože bych se nejraději zachumlala do peřiny a usnula. Ale termín odevzdání se kvapem blíží a já zbožňuju psaní diplomky. Vážně. Další kniha, kterou napíšu. Založím si ji hned vedle bakalářky a možná ji už nikdy víc neotevřu, ale ten pocit, že mám v knihovně něco, co jsem sama napsala a na deskách je mé jméno.. k nezaplacení! Ale po těch letech studi